ZDRAVÍ

• Co je to glutaman sodný, proč se v potravinářství používá a jak poznám, že výrobek glutaman obsahuje?

  Glutaman sodný je sodná sůl kyseliny glutamové, jedné z přirozených aminokyselin, která se vyskytuje ve všech živých organismech (včetně lidského těla), a to většinou jako součást bílkovin. Glutaman je obsažen i v přírodní potravě a nachází se např. ve většině hub, kterým dávají charakteristickou chuť, dále v některých sýrech (zejména v parmezánu a rokfóru) a ve zralých rajčatech. Výjimečně vysoký obsah má mořská řasa Laminaria japonica, kterou už od 5. stol. používali japonští kuchaři k ochucování pokrmů a která se ve velkém rozsahu pěstuje v Japonsku a v Číně.
  
  Glutaman je používán pro zvýšení intenzity chuti pokrmu a je typickým dochucovadlem v asijské kuchyni, kde je vedle čtyř základních chutí (sladká, hořká, slaná a kyselá) považován za pátou chuť nazývanou „umami“.
  
  Pokud byl do výrobku přidán glutaman sodný, musí se označit ve složení výrobku a to buď slovy "látka zvýrazňující chuť a vůni glutaman sodný", nebo se značí kódem E 621.

  Pomohla vám tato odpověď? ANO NE
• Mám bezlepkovou dietu. Jak poznám, že výrobek neobsahuje lepek?

  U našich výrobků je možné řídit se informacemi uvedenými na obalu, kde je obsah alergenů, včetně lepku, uveden.
  
  Bohužel máme mnoho výrobků, které lepek ve složení neobsahují, ale které jsou vyráběny na zařízeních, kde se zpracovávají i suroviny s lepkem. Takové výrobky pak mohou obsahovat stopová množství lepku. Proto je na některých výrobcích uvedena věta - může obsahovat stopy lepku.
  
  Zcela bez stop lepku je většina našeho koření a kořenicích směsí, které jsou vyráběné v závodě bez významného výskytu lepku. V samostatném závodě se vyrábí rýže a luštěniny, které stopy lepku taktéž neobsahují. V případě jakýchkoliv pochybností se na nás můžete obrátit na naší e-mailové adrese vitana@vitana.cz.

  Pomohla vám tato odpověď? ANO NE
• Je na obalech uváděný kvasničný extrakt jen maskováním přítomnosti glutamanu sodného?

  Glutaman a kvasničný extrakt nelze vzájemně zaměňovat, protože každý má jiné složení i jiný význam použití ve výrobku. Tuto informaci potvrzuje i stanovisko MUDr. Dagmar Jírové, vedoucí Centra toxikologie a zdravotní bezpečnosti ze Státního zdravotního ústavu v Praze.

  Glutamany (kyselina glutamová a její soli) jsou čisté látky, tzv. potravinářské aditivní látky s přiděleným E-kodem, které jsou přesně definovány a identifikovány a které musí splňovat určitou čistotu danou evropskými předpisy pro aditivní látky v potravinách.

  Naproti tomu „kvasnicový extrakt“ a „rostlinný bílkovinný hydrolyzát“ jsou potravinářské suroviny obsahující ne přesně definované směsi látek (aminokyseliny, sacharidy) vznikající štěpením základní suroviny, tj. kvasnic nebo rostlinných částí.

  Obecně pak připomínáme, že kyselina glutamová se přirozeně vyskytuje jako součást bílkovin v řadě potravin jak živočišného původu (maso, sýry), tak rostlinného původu (rajčata, houby). Z tohoto důvodu se může malé množství glutamanu v potravinách obecně vyskytovat, a to právě přenosem z některé vstupní suroviny.

  Pomohla vám tato odpověď? ANO NE
• Co je to přídatná látka?

  Přídatná látka je taková látka, která je schválena k použití při výrobě potravin ke zlepšení jejich vlastností (např. konzistence, trvanlivost, barva apod.). Mnoho přídatných látek je přírodních. V tomto případě se zpravidla jedná o výtažky z rostlin, které se upravují, koncentrují a čistí. Další přídatné látky nazýváme přírodně identické. Ty jsou zcela stejné (identické) s přírodními látkami, ale vyrábějí se synteticky. Další skupinou jsou uměle připravené přídatné látky, které se v přírodě nevyskytují.

  Pomohla vám tato odpověď? ANO NE
• Proč se používají přídatné látky?

  Přídatné látky se přidávají do jídla a pití, aby jim dodaly žádoucí chuťové vlastnosti (kyselost, sladkost, slanost, hořkost), konsistenci a barvu. Některé zvyšují trvanlivost tím, že zamezují plesnivění a růstu bakterií, další zamezují hrudkování nebo nahrazují jiné složky jako například cukr a tuk a tak snižují jejich nadměrnou spotřebu (tzv. light produkty).
  
  Přídatné látky nejsou v potravinářství ničím novým. V domácnostech dobře známe například prášek do pečiva, vanilinový cukr, potravinářské barvy ke zdobení dortů, pektogel či želírovací látky.

  Pomohla vám tato odpověď? ANO NE
• Co znamená „E“?

  E plus číslo je kód, pod kterým je přídatná látka označována v číselném systému EU. Přísady jsou rozděleny do skupin. Od E 100 nacházíme barviva, od E 200 konzervační látky atd.

  Pomohla vám tato odpověď? ANO NE
• Můžete mi vysvětlit význam slova instantní?

  Slovo instantní charakterizuje rychlou přípravu; instantní polévku stačí jen přelít vroucí vodou a dobře zamíchat, pak je pokrm okamžitě připraven k jídlu.

  To umožňují použité suroviny, zejména instantní zelenina, která se nesuší klasicky horkým vzduchem, ale surovina se po umytí, nakrájení a blanšírování nejdříve zmrazí, a pak se za sníženého tlaku a zvýšené teploty voda obsažená v zelenině přemění z ledu přímo v páru (tzv. sublimační sušení). Tímto způsobem "sušení" se v zelenině vytvoří jemné póry, které umožní snadný zpětný příjem vody, zelenina je přitom měkká, velmi chutná a aromatická.

  Pomohla vám tato odpověď? ANO NE
• Co znamená dehydratace?

  Dehydratovat znamená odstranit vodu. Sušení je velice starý, přirozený a účinný způsob uchování potravin, který známe i z domova, když sušíme houby, bylinky nebo domácí těstoviny. Díky nízkému obsahu vody je pak možné výrobek uchovávat ve stejné kvalitě po období cca 9 – 24 měsíců, bez nutnosti přidávat jiné konzervační látky.

  Výhodou použití dehydratace jako způsobu konzervace oproti zmrazeným potravinám je, že ke skladování sušených potravin ve vhodném obalu nejsou nutné nijak zvláštní podmínky skladování (chlazené a mražené zboží je po celou dobu od vyrobení, přes dopravu, prodej, nákup až do konečného spotřebování nutné skladovat při předepsaných teplotách a každé nedodržení tohoto požadavku se ihned projeví na kvalitě chlazených a mrazených výrobků). Dehydratace také nevyžaduje používat chemické konzervanty, protože se jedná o přirozený způsob konzervace.

  Při vhodně zvolených metodách sušení se neztrácí o mnoho více živin, tvořících základní nutriční hodnoty, než při jiných způsobech konzervace.